O Církvi československé husitské PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:13

Mezi Církví československou husitskou a historickým husitstvím není přímá institucionální návaznost. Přívlastek - husitská - je pojmem, charakterizujícím kořeny její teologie. Počátky Církve československé husitské je třeba vidět též v kontextu širšího úsilí křesťanů o dosažení reforem života církevního společenství v proměnlivých podmínkách moderní doby. Vzniku Církve československé husitské připravoval cestu český reformní katolicismus. Počátky těchto reformních snah můžeme hledat v činnosti osvícenských a obrozeneckých kněží. Vyvrcholením jejich reformního úsilí bylo memorandum, předané v  Římě jménem části českého duchovenstva v létě roku 1919 papeži Benediktu XV.

Pokusy o dosažení reformy v náboženské oblasti však byly v té době v rámci stávajících církevních struktur neúspěšné. Kolem kněze ThDr. Karla Farského, vůdčí osobnosti reformistů, se proto shromáždilo radikální křídlo kněží z Jednoty katolického duchovenstva - sdružení Ohnisko, které se následně změnilo v Klub reformních kněží.

Za bezprostřední podnět, vedoucí k zahájení činnosti nové církve, je možno považovat nebývalý ohlas věřících na půlnoční mši, konanou katolickými reformními kněžími o vánocích roku 1919, krátce po vzniku Československé republiky, v českém jazyce, tedy ne latinsky, jak bylo ještě v té době předepsáno. Klub reformních kněží, cítě se poté povolán inspirovat vytvoření samostatné nové církve, nezávislé na církvi římskokatolické, se sešel ke svému valnému sjezdu 8. ledna roku 1920 v Praze na Smíchově a učinil tento radikální krok. Vznik nové církve byl vyhlášen provoláním „Národu československému“ datovaným 10. ledna, které bylo veřejně čteno při bohoslužbách 11. ledna roku 1920 v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Celý článek...
 
Adventní kázání PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 19:09

Vstupní verš: Izajáš 40,3 – 5advent_wreath

 

Epištola: Římanům 13,11 – 14

 

Evangelium: Mk 1,1 – 8

 

„Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.

Je psáno u proroka Izajáše:

„Hle, já posílám posla před tvou tváří,

aby ti připravil cestu.

Hlas volajícího na poušti:

Připravte cestu Páně,

vyrovnejte mu stezky!“

 

„To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů“. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já, nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, od vás bude křtít Duchem svatým.“

Celý článek...
 
Pastýřský list biskupky Mgr. Jany Šilerové PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 18:57
OLOMOUCKÁ BISKUPKA CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ - Jana ŠILEROVÁ
Olomouc 12. prosince 2007
" ... Goliáš obloupen člověk jest vykoupen ... "

 

Milé sestry, milí bratři

 

někteří z vás dostanete mé přání k vánocům mailem, jiní tradiční poštou. Kde jsou ty časy rozesílaných vánočních pohlednic! Všichni si ale jistě vzpomeneme na známý obrázek Josefa Lady: chudý otec nese na ramenou dítě, které dychtivě hledí ze zimy ulice na vánoční stromek za rozsvíceným oknem bohaté rodiny ... .
Dnes jako by tomu bylo naopak. My z té bohatší části světa každý rok zvyšujeme svou kupní sílu ve vánočních dárcích a přicházíme od stromků zasypaných dárky k chudému Betlému, v němž ve chlévě na seně leží Boží syn. Můžeme vůbec ještě tajemství Božího zjevení v Ježíši z Nazareta rozumět? Zdá se, že i pastýři, mudrci a dělný lid, přicházející tenkrát do Betléma, byl také celý nesvůj. Všichni přinášeli věcné dary (jistě s dobrým úmyslem), aby přikryli nepochopitelnou a bez víry neuchopitelnou chudobu chléva a nahotu Božího dítěte,pro něž nebylo místo ani v hospodě.
Celý článek...
 
Slovo bratra patriarchy Tomáše PDF Tisk Email
Neděle, 08 Listopad 2009 18:53
Slovo bratra patriarchy Tomáše
Sestry a bratři, opět se blíží ke konci jeden rok. Z hlediska našeho osobního života to znamená velmi mnoho. Vždyť co všechno jsme v něm prožili! Ale z hlediska času kosmu a Bohem stvořeného vesmíru je to jen zanedbatelný okamžik.
Uplynutí roku a jeho závěr nám připomíná, že vše v tomto světě má svůj konec ve smyslu dovršení a cíle. Poslední cíl a smysl  stvořeného světa i našeho lidského života nám poodhalil Ježíš Kristus a vnímáme jej vírou. Cílem je Boží království v plnosti a dokonalosti a naše účast na něm. Konec starého občanského roku není závěrem a cílovou čarou. Je jen časovým předělem, je rozhraním, je prahem. Vstupujeme jen do nového kola náročné závodní dráhy, když opět jedno kolo je již za námi. Život křesťanů na této zemi se podobá běhu na závodní dráze. Jak toto obrazné přirovnání užil apoštol Pavel: „Běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši“ (Fp 3,14). A současně říká: „Zapomínám na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou“ (Fp 3,13). Křesťan jako závodník nemůže myslet jen na to, co již uběhl, co má za sebou. Nesmí si říkat, jak je dobrý a co všechno dokázal. Vždyť závod ještě trvá. Nic není vyhráno, nic není vybojováno s konečnou platností.
Celý článek...
 
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»

Strana 2 z 2
 

Anketa

Víte jaký je význam slova Evangelium?